JADE

30.6.1992

To jsme byla ještě malá,

když abecedu jsem 100xpřeříkala.

Učila jsem se číst a psát,

kreslit, cvičit počítat.

Žádná věda rýsování,

jenom čára sema tam,

když naučíš se rýmování,

tak verš Ti z  úst plyne sám.

Diktáty ty byli dřina,

ještě teď je neumím,

byla to však moje vinna ,

že od mala se neučím.

V matice, když odečtem,

tak úkol je hned lehčí,

pak spočítám si, že každým dnem,

něco pěkného nám končí.

Dny a roky letí

už  ze školy jsme ven,

za chvíli nejsme dětmi,

snad si vzpomenem.

S mládím uteče i krásný čas,

vzpomeneš si někdy zas?

S první láskou i první slza,

první hřích a prvá vina.

Po svatbě pak první malé,

dům , auto a trable.

Dny a roky letí, už jsi maminkou.

A dny a roky letí,

už jsi babičkou.

Co nám ze  života zbylo,

to nikomu  nedáme,

co nám ze života zbylo,

to si schováme.

Pěkné vzpomínky,

ty chováme do skříňky,

do skříňky u srdce,

do skříňky ze srdce.