Babičce Z. ( první věnované )
Písničky od dětí,
letí k tobě babi.
Tvůj úsměv na mě působí
jako jarní slunce.
Motýlek je barevný ,
ty více červenáš se,
když políbím Tě na tváři,
ty nejradostnější seš.
Podkovičku pro štěstí nemusíš ty mít
vždyť štěstí je babičko žít!!
Dáreček malý
u srdce potěší.
U srdce potěší
maličko zahřeje
kam pak ho zahodí
ruce tvé nevinné?
Babička má dneska práce,
pročpak nemá vůbec čas?
Tolik návštěv , ba ne hostů !
Co má asi ? Snad ne svátek?
Narozeniny, to je nadělení!
A já nemám vůbec dárek,
jenom jeden ,maliný.
17.7.1991
Ani slunce ,ani déšť,
ani čas a ty též,
nezabrání abych Ti
mohla přát
a lásku svou Ti dát.
Nemám nic ale chci,
Tě moc ráda mít.
Až příjde noc
a já se budu dívat na měsíc,
tak budu si moc přát ,
abys žila svým krásným životem dál a dál.
19.7.1992
Už zvonky modré v dáli zvoní
a ranní posel už na smrčku pěje.
I na bleděmodrém nebi
se sluníčko už směje.
Na této krásné zemi,
kde pán Bůh láskou něšetřil,
žije jedna paní,
ketrou ve jménu práva přikrášlil-
Tři děti já dal
a vnoučatů pět,
co by kdo víc si přál,
takto krásně životem procházet.
U tebe stát
jen malou chviličku,
babičko Tobě chci dát,
malou kytičku.